RUNOVÁ MAGIE

Podstatný spis, který je věnován praktické runové magii, napsal František Bardon (mistr Arion). Bohužel je dostupný pouze v samizdatu. Bardon uvádí učedníka do tématu runové magie, ale zároveň varuje: ,,Runová věda je magií vysokých a nejvyšších stupňů, které se plně odhalí pouze zasvěcencům. Musí být zdůrazněno, že se vytvořila také černá magie run, která zakořenila v krvi a v půdě a ve spálené zemi a v krvi se také udusila... Její představitelé považovali vyhubení židovské rasy za svůj prvořadý cíl a spolu s tím i vykořenění ezoterismu kabaly. Severské kosmické síly run byly zcela zneužity černou magií. Každý praktikující žák si musí být vědom rizika stínu, který je v každé runě obsažen, aby tento zloduch se neobrátil v případě zneužití proti němu a nezpůsobil jeho zničení."

Ezoterní význam run
Pro poznání ezoterní stránky run je nejdůležitější nejstarší runová abeceda, nám už známý osmnáctipísmenný Futhark. Z magického hlediska je tato sada run nejúčinnější a nedá se nahradit žádnou pozdější. Chceme-li praktikovat runovou magii, je nutné seznámit se s významem každé runy a se silami, které představuje.

Fa - 1 - F
Touto runou začínalo německé slovo Fa-tor, německy Vater [fater], otec.
Znamená plození, duchovní i hmotné. Je runou ohně. Ohněm zplozenou tvůrčí magickou silou, věčným Otcovým návratem, čistou láskou, která neustále hoří.

Ur - 2 – U
,,Ur“ je stará germánská předpona vyjadřující původ, počátek. Odpovídá české předponě pra-. Např. německy Ur-zeit/pra-věk, Ur-mutter/pra-máti, Ur-grund/pra-původ, pra-příčina, Ur-sprung/pra-počátek, Ur-quell/pra-men.
V germánské mytologii je sudička Urda perzonifikovaná minulost. U kořenů kosmického stromu Yggdrassilu vytéká pramen Urd, prvotní zdroj života. Runa Ur je runou prvotního ohně, prvotního plození, prvotního zrození, prvotního ducha, světla stavu prvotního vznikání, bytí zanikání atd.
Prapůvodem všech věcí ve vesmíru i na zemi je Ur.

Thor - 3 – Th
Runa hromu, znějícího Slunce. Runa osudu života. Nordický Thor, staroněmecký Donar (Don-Ar = znějící Slunce), zobrazovaný s kladivem, byl bohem bouře, blesku a hromu, odtud německy Donner, hrom. Ale od stejného kořene je německé Dorn, trn, osten. Znamená tedy také osten osudu, osten života, ale také osten smrti, jenž vede ke znovuzrození. Není života bez smrti, není smrti bez života. Paralelu nacházíme v pohádce o Šípkové Růžence (Dornröschen), probuzené ze spánku ostnem života.
Jiná etymologie původního výrazu thor je německy Tor, brána. Ezoterní a mystický význam tohoto slova není třeba připomínat.

Os – 4 – O
Tuto runu nacházíme v německém slově Osten - východ a Ostern - Velikonoce. Germánská bohyně Ostara byla bohyní jara, totéž co slovanská Vesna. Os runa je runou duchovního i tělesného plození, duchovní řeči, moci. Duchovním plozením přemáhá člověk všechno násilí. Je lůnem, připraveným k početí. Plod ducha a lásky se stává skutečností.

Rit – 5 – R
Runa spravedlnosti a poctivosti kosmického rytmu. Je obsažena v německých slovech Recht - právo, Rat - rada, Rad (latinsky rota) - kolo, symbol svatého nezranitelného práva. Patří sem také slova: rytíř, řeka, Ararita, zákon a německá slovesa: raunen - šeptat, rasen - zuřit, rollen - rachotit, reiben - třít, dřít, rauschen – šumět, hučet.


Ka – 6 - K
Runa příčiny a následku, vyrovnávající spravedlnost. Hláska ,,k“ ukazuje na duševní a tělesné schopnosti, kralování, umění (něm. Können, König, Kunst). Sem patří také staroněmecké kano (novoněmecky Kahn), člun – ženský symbol. Runa Ka má tedy spíše ženskou polaritu.

Hagal - 7 - H
Původní význam slova Hagal, novoněmecky Hagel, byl asi hradiště, kořen hag, znamená místo ohrazené živým plotem. Slovesa odvozená - hegen, einhegen – znamenají vedle jiných významů hlavně: ohradit, skrývat v sobě, obsahovat. Proto také Hagal = Hag–All (i obráceně All–Hag) znamená ohraničený kosmos. Hagal je tedy runou světa, kolem jejího středu se otáčí celý tělesný i duševní svět. Je runou harmonie se všehomírem, runou posvátné sedmičky - smyslů, tónů, barev, harmonie vůbec, věčné moudrosti a zákonitosti v božském, všeobjímajícím Já. Je klíčem ke všem runám, ke svatému, velikému Kosmu.

Not - 8 – N
Jinak také Naut či Nit runa. Jak už název napovídá, je runou nouze (= Not) a smrti, runou sudby. Je osudovou nutností, která pomáhá snášet zkoušky nouze, jíž jsme sami původci. Nouze působí obrat k vyšší duchovní astrální pláni, jakož i znovuzrození. Jejím zvládnutím člověk roste nad nouzi a smrt.

Is - 9 - I
Starogermánské Is znamená současné německé Ich – já. Je tedy runou vědomého Já, runou sebeovládání, bílé magie. Odpovídá jedničce, jednotce, veliké Jednotě. Jednička je nejdokonalejší z čísel, představuje tedy vědomého božského člověka.
Is runa je devátou runou v pořadí a ukazuje na magickou devítku završení, na opravdového, energického, vědomého vůdce a mága. Jejím symbolem je světová osa, sloup ,,Irmin“, ,,Irminsul“.

Ar - 10 – A
Germánské Ar je německé Aar (Adler) – Orel, vlastně Sonnenaar - zlatý orel. Proto je runou Slunce, duchovního Slunce, ohně. Je však také runou lékařství.

Sig - 11 – S
(Také Sal či Sol) Germánské Sig je něm. Sieg - vítězství, je to tedy runa vítězství, vítězství světla, sluneční síly, zapalujícího blesku. Je runou bojovníka a vítěze, propůjčuje vítězství a činí nepřítele chromým, neduživým (něm. Siech), bezmocným. Kromě kořene Sieg - sem patří i slova Sieb - síto, Siebner – sedmička (hlava obce), Sippa, got sibja – pokrevní příbuzenstvo.

Tyr - 12 – T
Je runou štěstí, duchovního vítězství, znovuzrození, plození, ale také zničení a věčné přeměny. Znamená také skrývání. Je kořenem slova ,,tři“, proto v ní působí také trojice Vznikání - Bytí - Zanikání. Následuje nový vznik, proto točení, snaha jít vzhůru. Jí náleží trojitá síla, spirálovité proudění, kosmický rytmus. Její podoba je hrotem šípu a kopí.

Bar - 13 - B
V názvu této runy je skryto několik významů, ale původní je zachován v něm. příponě ,,bar“ = přinášející, nesoucí. Např. fruchtbar = plodný. Zachoval se také v něm. gebären – rodit, geburt - narození, ale také Bahre - nosítka, máry. Přídavné jméno bar znamená odkrytý, obnažený.
Offenbarung, zjevení, je možné vyložit oběma uvedenými významy. Patří sem i něm. Bor, studnice, léčivý pramen. A konečně v názvu keltského pěvce bard jsou vlastně ukryty všechny předchozí významy. Bar runa je tedy runou plození, zrození, skrývání a skrytosti. Bar-bar-bar znamená třikrát znovuzrozený. Bar runa nám zjevuje zrození z ,,Praskrytosti“.

Laf – 14 - L
Také lagu, laun runa, lagu – moře, laug - louh). Sem spadá mnoho německých slov tohoto kořene, jako Labe – občerstvení, Laub – listí, Lache – louže, Loch – otvor, díra, ale také Leben - život, Leber - játra, Liebe - láska, Luft – vzduch, Lohe - plápol. Znamená tedy život, životodárné světlo. Zákon, hluboký pohled do života. Laf runa je proto runou zasvěcení do vyššího života, runou zasvěcovací, ale také runou zkušeností a zkoušek. Patří sem jméno sudičky Budoucnosti Kala – tajemství, zahalení ale i překroucení.

Man - 15 - M
Její jméno (něm. Mann = muž) ukazuje na samého Manna, syna germánského boha Tuista, který Manna zplodil sám ze sebe. Tato runa nás svým šepotem v nitru napomíná, abychom si uvědomili svou vlastní jiskru. Je runou dechu pravdy, moci a pozitivní síly muže, runou ducha, duše, těla probuzení, vlády, zániku duchovního zmrtvýchvstání, což ukazují i její tři, vzhůru směřující ramena. Je oním tajemným Amen, omen, om, které znamená božího člověka, a tím také osvícení.

Yr – 16 – Y
Znamená německy Irr, Irrtum – blud, omyl. Rovněž sem patří Iris, bohyně duhy - duha, tedy přelud. Tato runa znamená omyl, bloudění, zmatek, šílenství, obrácení, popírání, zničení, převrat, pokušení, poblouznění v lásce. Je to pobloudilý člověk, stojící na hlavě. Je runou zbloudilé lásky, bolesti a rozkoše, radosti a žalu, smíchu a pláče.

Eh – 17 – E
Je runou německého slova Ehe = manželství, související se staroněmeckým ewe - zákon (přídavné jméno ewig = věčný). Je symbolem přirozené zákonitosti vztahů mezi mužem a ženou, dvěma ,,já“, dvěma životy, které se spojily čistou láskou a splynuly v manželství a duševním i tělesným vzájemným přepólováním dosahují vyššího života. Eh runa je runou lásky.

Gibor - 18 - G
Najdeme ji v německých slovech Gott (= bůh), Gabe (= dar), Gebor/Gibor (= dárce) a také ve známém řeckém geos – země. Je to runa hákového kříže, svastiky, ohně lásky, stálého plození a znovuzrozování.
GIBORALTAR je oltář OTCE –- Dárce Všehomíra. V této runě je obsažen kříž. Je tedy i runou ukřižování, sloučení dvou ,,Já“, dvou sil, je runou vysoké runové moudrosti, harmonického chvění ve vesmíru, splynutí s Otcem, obrácení v sebe sama. Gibor – věčný v lidském srdci. Gibur - Arahari znamená: Člověče buď jedno s Bohem, nebo: Dej nám svou prasílu, duše Slunce Arahari.

Pózování run
Každá runa představuje svým tvarem jeden z kanálů kosmické energie. Jednoduchost těchto tvarů nám umožňuje s nimi dobře pracovat. Jednou z technik jsou runové pózy. Celým tělem znázorníme tvar určité runy - staneme se runou. Z runového posismu byla odvozena i ,,bezpečnější“ runová gymnastika. K určité póze přísluší i určité imaginační cvičení a samozřejmě i mantra, zvuková podoba runy. Jako příklad si uvedeme pózování man runy (František Bardon).
,,Východiskem ke cvičení Man runy je Is runa. Vytvoříme ji tak, že se obličejem obrátíme k severu nebo východu a postavíme se do stoje spatného. Stojíme zpříma, v kříži lehce prohnutí, bradu zlehka přitáhneme, ruce připaženy, paty k sobě, špičky od sebe. Je nutné dbát, aby byl postoj nenásilný a musíme se vystříhat křečovitého přehánění. Poté třikrát zhluboka vdechneme. Toto cvičení má člověka duševně očistit a učinit jej schopným k přijímání božských sil, tj. božských runových proudů. Pak upažíme stranou nahoru, takže svým tělem vytvoříme podobu Man runy. Dlaně jsou malinko semknuty, aby vypadaly mušlovitě, a jsou obráceny nahoru. Za hlubokého dýchání si začneme zpívat, vlastně bručet m-m–m. Tón nasadíme potichu a zhluboka, pak tón zesilujeme až do nejvyšší tóniny a opět pomalu klesáme až k nejhlubšímu tónu. M-m–m je nutné bzučet ve všech tóninách a také různou silou hlasu. Náš zpěv se může podobat zvuku sirény nebo bzučení včel.

Cvičení provádíme za hlubokého dýchání 1/2 hodiny. Umdlévají-li nám paže, můžeme vsunout krátkou pauzu v podobě Is runy, avšak i přitom musíme dále meditovat o přijímání jemných magických sil. Jemné kosmické proudy týlem vnikají do našeho těla, proudí míchou a sympatikem a soustřeďují se kolem pupku. Současně vnikají jemné vlny do středů dlaní, protékají pažemi, dráždí brzlíkovou žlázu uprostřed prsou, spojují se s vesmírnými proudy v sympatiku, působí na slezinu a zesilují koncentraci jemných silových proudů ve sluneční pleteni. Odtud pak pupkem přecházejí do aury a zde doznívají. Částečně zaplavují také nohy a středy chodidel, pak unikají do země. Tento pochod se odehrává po celou dobu cvičení a vytváří zvláštní slastný a krásný pocit, jemné zrnění a kmitání v celém těle. Žlázy a vyšší centra našeho těla se dostávají jakoby do varu, vnitřní Já se zbavuje tísnivých pout těla a cvičícímu bleskem kmitají hlavou myšlenky, zděděné vzpomínky, začne astrálně vnímat. Cítíme, vnímáme kosmos, slyšíme jej v sobě šumět, znít, zpívat. Kdo se naučí vědomě zařazovat do božského kosmického proudění Man runy, stane se mágem a mistrem svého osudu.
Při cvičení Man runy je možné použít i formule:
ma -- me -- mi -- mo -- mu
am -- em -- im -- om -- um
Je přirozené, že kvalitu kosmických proudů můžeme modifikovat přidanými samohláskami. Ke konci cvičení pak musíme odvést ze svého těla příliš silný příliv sil nebo nepříznivá vlnění, způsobená případným nesprávným myšlením. Učiníme tak následovně: V pozici Man runy zazpíváme ,,m“ v nejvyšší tónině a pak klesáme až k nejnižšímu tónu. Přitom se koncentrujeme na myšlenku, že všechny vlny škodící duchu, duši i tělu se spojují s tónem kmitajícím v těle, procházejí tělem a při nejhlubším tónu odcházejí chodidly do země.

Runová gesta
Další magickou technikou využívající sílu run jsou magická gesta. Na rozdíl od runového posismu jednotlivé runy ztvárňujeme prsty na rukách: ,,Prožívání a vyciťování run a užití jejich magických sil pouhou gestikulací se od jiných runových pozic liší tím, že silné koncentrace dosahujeme centry rukou - dlaněmi. Je ovšem přirozené, že ten, kdo je již obeznámen s runovým pózováním (jeho tělo je už propracováno runovými silami), dospěje k dalšímu poznání v kratší době než začátečník, který se musí vyzbrojit silnou vůlí, trpělivostí a vytrvalostí.“
Runová gesta a runové pózy patří k jedněm z nejúčinnějších magických praktik. Je tedy zřejmé, že neunikly zájmu a pozornosti celé plejády mágů. Renesanci zažívá runová magie spolu s narůstajícím německým nacionalismem 19. a 20. století. Právě tato kapitola patří ke smutným stránkám v dějinách run. Je známo, že runovou symboliku zneužili jak nacisté, tak ezoterní kruhy s nacismem spolupracující.