Nemoci

V přirozeném prostředí (v přírodě)...
     ... má většina živočichů dostatek slunečního záření a různorodé potravy, bohaté na minerální látky a vitamíny. Ne tak je tomu v zajetí, kde jsou zvířata odkázaná na to, co jim předložíme. Předkládaná potrava je většinou jednostranná, na minerály i vitamíny chudá a naši chovanci tak trpí jejich nedostatkem.
To samozřejmě platí i o plazech, kteří jsou na nedostatek těchto prvků obzvlášť citliví. Absence, či snížené množství minerálů a vitamínů obsažených v jídelníčku, vede většinou k odmítání potravy, poruchám růstu, ke zvýšené únavě až apatii, zácpě, nebo naopak k průjmů, potížím při svlékání pokožky, pokřivení kostry, křečím, popř. následnému úhynu.
     Příznaky se samozřejmě neprojevují u všech plazů stejně, rozdíly jsou dané již způsobem života a druhem přijímané potravy. Je celkem logické, že denní druhy živící se rostlinou potravou nebo hmyzem, jsou v teráriích daleko náchylnější k nedostatku vitamínů a minerálů, než např. noční hadi, kteří polykají celé obratlovce i s chlupy, kostmi a vnitřnostmi. Hadi tak mají alespoň základní množství minerálů a vápníku zajištěn, vitamíny jim můžeme přidat do potravy, nebo do pití. Rozdíly v náchylnosti na avitaminózu jsou nejen mezi druhy, ale dokonce (třeba tak jako u lidí) i mezi jedinci jednoho druhu.
     Že plaz onemocněl, nepoznáme většinou ihned. Nedostatek minerálů a vitamínů se projevuje pozvolna a plíživě. Teprve po nějaké době zpozorujeme u svých chovanců deformace páteře či čelistí, změklé části tlamy, nebo změklé a deformované želví krunýře. Často se první příznaky projeví při, nebo těsně po svlékání staré pokožky. U hadů se většinou nemoc navenek nijak neprojeví a mohou uhynout dřív, než onemocnění zjistíme. Včas neléčená rachitida vede téměř vždy k úhynu zvířete.

Vitamin D, vápník a fosfor
     Úplně nejčastějším onemocněním je nedostatek vápníku, vitamínu D a fosforu. Často nejde ani tak o nedostatek, jako spíše o nepoměr a nevyváženost jednotlivých složek, která spolu velice úzce souvisí. Vyváženost a dostatek těchto tří látek je totiž naprosto nezbytná pro bezchybnou stavbu kostí.
Vitamín D, který sice obsahují některé druhy potravy se ale především tvoří v kůži přímým působením slunečního záření. To je samozřejmě velice důležité nejen pro denní druhy, ale pro všechny plazy všeobecně. Nedostatek tohoto vitamínu vede ke snižování vstřebávání vápníku do kostí. Následně se přidá i tzv. odvápnění již vytvořených kostí, nastává jejich celkové měknutí a jejich deformování. Důsledkem je již zmíněná křivice (rachitis). Naopak při jeho předávkování se vápník z kostí vyplavuje a usazuje se v ledvinách a jiných měkkých tkáních, což často vede k úhynu zvířete.
     Někdy se příznaky křivice projevují odlišně, ještě než jsou patrné viditelné změny na kostře, zvířata stále častěji upadají (hlavně při úleku) do křečovitých záchvatů, kdy bezmocně zkroucená leží na dně terária. Často se přidává třes končetin nebo celého těla. Tyto stavy většinou ze začátku za pár vteřin odezní. Pokud se ovšem postiženým jedincům včas nezačne do organismu dodávat chybějící vápník, záchvaty jsou stále častější a delší. Jednou se zvíře z komatu již neprobere. Příznaky se samozřejmě mohou vyskytovat u všech plazů chovaných v teráriích, nejčastěji se ovšem s tímto onemocněním setkáváme hlavně v období zvýšené potřeby vápníku a vitamínu D. To je hlavně u mláďat v době růstu, u samic v době tvorby vajec nebo při svlékání staré pokožky.
Dalšími, neméně důležitými prvky pro plazy jsou vitamíny A, B, C a E, ze stopových prvků jsou to kromě již zmiňovaného vápníku a fosforu hlavně mangan, jód, železo, měď a kobalt. Pro plazy je nezbytný i chlór, B-karoten, popř. kyselina listová.

Vitamin A
     Nedostatek vitamínu A se projevuje bržděním růstu, špatnou funkcí jater, někdy způsobuje potíže při svlékání pokožky a líhnutí vajec. Nedostatek tohoto vitamínu má za následek poruchy zraku, které mohou vést až k trvalé slepotě. Předávkováním můžeme vyvolat zácpu nebo naopak průjem.

Vitamin B
     Vitamín B se prakticky nedá předávkovat, nadbytek je z organismu vyloučen močí. Jeho nedostatek však vede k degenerativním poruchám, nechutenství, potížím s kůží a chudokrevností.

Vitamin C
     Vitamín C je důležitý snad pro všechny živočichy, nejinak je tomu u plazů. Jeho předávkování má za následek poškození zažívacího traktu, jeho nedostatek vede k oslabení imunity organismu a celkové únavě, může nastat i změknutí dásní a uvolnění zubů.

Vitamin E
     Vitamín E byl dlouhou dobu podceňován a o jeho účincích na organismus se dlouho mnoho nevědělo.
Poslední výzkumy ukazují, že tento vitamín má zásadní vliv na rozmnožovací schopnost a zdá se, že jeho nedostatek může vést až k trvalé sterilitě. Význam stopových prvků a minerálů na správný vývoj živočichů je všeobecně znám.

Jak tedy onemocnění předcházet?
     Základem je pravidelné podávání dostatečného množství vitamínů a minerálních látek v kvalitní potravě, slunění chovných zvířat za teplých letních dnů nebo (za nepříznivého počasí) ozařování plazů horským sluncem. To je hlavní předpoklad, jak předejít onemocnění u zdravých zvířat a již nemocná vyléčit.
     Pokud je onemocnění v takovém stádiu, že zvíře již nechce nebo nemůže přijímat potravu, je nutné většinou s pomocí veterináře minerální látky, vitamíny, popř. vápník aplikovat injekčně. Silně pokročilé stádium nemoci se ve většině případů již vyléčit nedá a vede k pomalé smrti, někdy zvíře přežije, ale zůstane trvale deformované. Nyní by měl logicky následovat seznam všech vitamínových a minerálních preparátů dostupných na trhu. Pryč už je naštěstí doba, kdy jediným zdrojem vitamínu D byl rybí tuk a Spofavit, a kdy jediný zdroj vápníku byly drcené skořápky. Dnes je trh zaplaven přípravky jak zahraničními, tak z tuzemské produkce a jejich výčet by daleko přesáhl rozsah článku. Každý chovatel tak má dnes možnost vyzkoušet a používat přípravek, který mu nejlépe vyhovuje, respektive který odpovídá jeho finančním možnostem. Za všechny bych si alespoň dovolil zmínit tuzemský výrobek Vitamix Rep. Je to vitamino-minerální preparát obohacený o důležité aminokyseliny, určené přímo pro plazy.

Když to počasí dovolí...
     ... je vhodné plazy vystavit přímému slunečnímu záření. Jelikož sklo nepropouští UV paprsky, měla by být alespoň jedna boční stěna, popř. víko slunícího terária z pletiva. Vždy však musíme zabránit přehřátí plazů, zvláště v poledních hodinách mívá sluníčko neobyčejnou sílu a k přehřátí může dojít během několika málo minut. Mějte na paměti, že ač jsou plazi teplomilní, pro většinu z nich je teplota kolem 45°C již smrtelná. Také musíme brát v úvahu, že např. pouštní druhy plazů mají určité větší nároky na UV záření, než třeba druhy pralesní nebo noční. Zvířata by proto měla mít možnost kdykoliv se schovat před slunečními paprsky do chladnějšího stínu.

V zimním období...
     ... kromě zvýšeného přísunu vitamínů a minerálů ozařujeme (máme-li možnost) horským sluníčkem. Bezpečnost musí být samozřejmě vyšší než u obyčejného slunění, intenzita paprsků je silně koncentrovaná a proto musíme chránit zrak nejen ozařovaných plazů, ale hlavně svůj. Do horského slunce nekoukáme nikdy přímo, plazy ozařujeme pokud možno shora. Napoprvé by měla stačit jedna minuta, každý den pak přidáváme po půlminutě. Po jednotýdenní kúře by měla být alespoň jeden až dvoutýdenní přestávka. Po této přestávce je nutné začínat opět na nejnižší hranici. Samozřejmě i zde platí zvýšená opatrnost. Choulostivé druhy můžeme neopatrným sluněním trvale poškodit a zmrzačit, malá mláďata raději neozařujeme vůbec. Naopak velcí hadi, trpící někdy nechutenstvím, reagují na ozařování velice kladně a po několika kůrách začnou často opět přijímat potravu.

     Na závěr bych chtěla popřát všem teraristům, aby se jim pokud možno podobné problémy vyhýbaly, při dodržení alespoň základních pravidel vyvážené potravy a pravidelném podávání vitamínů a minerálních látek by teoreticky k podobným situacím nemělo docházet. Proto by měl tyto základní informace každý zodpovědný chovatel znát, aby se mohl vyvarovat případných chyb, popř. urychleně zahájit léčbu, pokud mu někdy jeho chovanec onemocní.