Láska

Když se dva lidé do sebe
zamilují, v jejich mozcích odstartuje kaskáda reakcí,
uvolňujících neurotransmitery adrenalinového typu. Zornice se
rozšíří, tep vzroste, nebe je plné hvězd. Mozky naší
dvojice jsou zaplaveny chemikálií PEA - phenylethylaminem
(česky také fenyletylaminem). Tento neurotransmiter, stejně
jako všechny ostatní, které mozek při své správné funkci
používá, urychluje mezi neurony výměnu informací
specifického druhu. V našem příkladě jde především o
informace, řekněme, vztahové.
Let
do nebes
Tím ale chemické procesy v mozku nekončí. Dalšími
uvolňovanými chemikáliemi jsou dopamin a norepinephrin.
Zvýšená produkce, nebo prodloužený účinek těchto dvou, to
je cílová oblast účinku mnoha ilegálních drog.
Dopamin zařídí, že se cítíme lépe, jak fyzicky, tak
psychicky. Norepinephrin stimuluje uvolňování další látky,
adrenalinu, po které se zvýší tep a tělo je nastaveno na
větší výkon. Milenci se cítí euforicky a plní energie,
často se v této souvislosti používá termín létání.
Čerstvě zamilovaní nemusí spát, jíst, jejich výřečnost
vzroste na neobvykle vysokou úroveň. To trvá různě dlouhou
dobu - podle dalších okolností - během které jsou nově
získané informace zpracovávány. Pak zamilovanost skončí a
začne další fáze vztahu, ve které vstoupí do děje další
chemikálie a informační procesy.
Až potud všechno zní až cynicky. Láska není,
všechno je chemie. Ale nezapomínejme, jak tenhle článek
začíná: Když se dva lidé do sebe zamilují...

Proč
zrovna on/ona?
Popsané chemické reakce probíhají s různě velkou
intenzitou, která závisí na řadě dalších okolností.
Všichni jsme naprogramováni, abychom tento stav vyhledávali,
ale každý z nás má svůj vlastní profil. Vychází z
genetických a paměťových informací. Mění se dokonce podle
prostředí - ve městě bude náš ideál jiný než uprostřed
džungle.
Aby se situace ještě víc zkomplikovala, velká
část kritérií, kterými poměřujeme potenciálního
partnera, je podvědomá. A další velká část pracuje se
smyslovými vjemy, které nejsme schopni vědomě kontrolovat,
což je například široká paleta feromonů, vůní nesoucích
sexuální charakteristiku jedince.
Jsem
závislý na lásce
Někteří z nás si stav zamilovanosti oblíbí
natolik, že jej vyhledávají znovu a znovu a cítí se bez něj
velmi špatně. Dalo by se možná říct, že si vypěstují
návyk na PEA. PEA je svou chemickou strukturou i účinkem
podobná látkám prodávaným v tabletkách jako extáze (MDMA,
MDA, amfetamin), a i vedlejší účinky jsou podobné. A
častým "užíváním", stejně jako u jakékoli jiné
drogy, vzniká tolerance. Takto postižení pak potřebují víc
chemikálie na podobný zážitek. Nedá se mluvit o fyzické
závislosti, ale i psychické se někdo může zbavovat s
problémy.
Pokud
ale stav zamilovanosti přejde do dalšího období, období
soužití a symbiózy s partnerem, začne v našem mozku jeho
přítomnost uvolňovat další druh chemikálií. Tentokrát jde
například o endorfin, což je látka příbuzná opiátům. A
opiáty vyvolávají fyzickou závislost, která je mnohem
trvanlivější. Čím déle tedy nějaký vztah trvá, tím
větší nás čekají po jeho ukončení nebo přerušení - ať
už dobrovolném či nedobrovolném - abstinenční příznaky.
Přestože zamilovávání a láska či city
všeobecně mají svůj základ z velké části v nedostupné
podvědomé oblasti, existují pravidla, při jejichž
dodržování lze tyto procesy regulovat. I vztahová oblast a
související mozková chemie mají své abstinenty, umírněné
uživatele, experimentátory, dealery i legální
velkopodnikatele, kteří přesně ví, kdy se má ve filmu
objevit intimní scéna, kdy happyend, jaký obrat přinese
správně vymyšlený reklamní slogan.
A nejen lidé, filmy nebo hudba mohou stimulovat
produkci drog v našich mozcích. Vydatným vnějším zdrojem
PEA je například čokoláda, adrenalin stimulují extrémní
sporty a porušování zákazů, produkci endorfinu a jiných
látek opiátového typu dokáže účinně zvýšit zapnutá
televize - ať už je program jakýkoli.
Co
způsobuje lásku? Chemie!
Už od pradávných dob se lidé snaží objevit
elixíry lásky, zkoumají jak vyzrát na milostné vztahy či
jak přežít rozchod s bývalým partnerem. Přestože je
symbolem lásky srdce, odehrává se vše důležité ve
skutečnosti v mozku. Když poprvé spatříme nějakého
člověka, lidské oko přenese jeho obraz do mozku, který
vyhodnotí zda se tento člověk hodí právě k nám. Někteří
psychologové se domnívají, že nosíme ve svém podvědomí
zapsány určité charatkeristické rysy. Všechny tyto rysy
dáváme najevo řečí těla - tím jak se pohybujeme,
tváříme a chováme. Když se na nás podívá osoba opačného
pohlaví, její mozek během vteřiny vyhodnotí, jestli neseme
stejné znaky. Pokud mozek vyhodnotí, že jsme osobou vhodnou k
seznamování, začnou se dít prapodivné věci.
Vzruchy přenesou do nadledvinek
pokyn, aby začaly produkovat hormon adrenalin. Dále se
uvolňuje fenylethylamin, vědecky c8h11n. To jsou právě ony
blbuňky, které způsobí, že člověk udělá často cokoliv,
jenom aby byl ve společnosti druhého, který v něm tyto stavy
vyvolává. Fenylethylamin vyvolává euforii podobně, jako
droga amfetamin. Další látkou je dopamin, který zlepšuje
náladu a nonadrenalin, jenž se podílí na přenosu vzruchů do
mozku. Na tváři zamilovaného člověka se objeví malé
červené flíčky, což je zase způsobeno prokrvením cév.
Zamilovaný člověk začíná být postupně na fenylethylaminu
závislý. Pokud nedostane svojí dávku, tak nejí, nespí a
nepracuje. Za určitých okolností dokáží citlivější lidé
vnímat podobné pocity, jako vnímají zamilovaní. Vzpomínám
si na jeden takový okamžik, kdy jsem ještě studoval a
odjížděl ze školy autobusem domů. Byla zrovna tuhá zima,
takže jsem nebyl do nikoho zamilovaný a těšil se do svého
vyhřátého pokoje. Náhle jsem se zasnil a znatelně jsem
pocítil stejný pocit, jaký jsem zažíval v době, kdy jsem se
bláznivě zamiloval do jedné slečny ze školy. Zjistil jsem,
že dokážu ve vhodných chvílích přesvědčit mozek, že
jsem zamilovaný. Nikdy později se mi už však tento pocit
nepodařilo zopakovat.
Blogger Mishak se v jednom svém článku ptal, jak
zabránit tomu, aby se člověk choval jako naprosté nemehlo.
Aby neměl, jak se Slovensky říká, ošial, což znamená
pomatení smyslů. Rada zní zdánlivě jednoduše, ale její
realizace v praxi je už složitější. Zejména muž by si měl
v lásce zachovat chladnou hlavu a měl by si dávat pozor, aby
jí zcela nepropadnul. Tím docílí toho, že se ve vypjatých
chvílích nebude chovat jako žárlivec, nebude ubírat
partnerce svobodu a bude ženě stále imponovat. V opačném
případě hrozí nebezpečí, že se muž na ženu svých snů
příliš zafixuje, bude se snažit být pořád s ní a
přestane jí být sympatický. Extrémním příkladem budiž
zamilovaný chlap, který se plouží za ženou coby oddaný
psík.

V lásce se nemusíte utápět,
pokud si najdete nějaký náročný koníček nebo práci. Ve
chvílích, kdy by jiný muž na vašem místě snil o své
dívce a šíleně po ní toužil, vy budete zahrabáni do své
práce. Přesně takto jsem si to zařídil já. Pravidelné
přispívání do stokorcového lesa, vyšetřování kauz a
pátrání, to vše sežere tolik času, že zbytek vyplňují
nutné domácí práce, nakupování a spánek. Na nějaké
zamilované blbnutí prostě nemám čas. Vaše dívka není
všechno. Máte tu svoji oblíbenou partu, kterou jste málem
opustil, skvělé mejdany a náročný společenský život.
Nefňukejte mi tady, zatněte zuby a tu lásku až tolik
nežerte...