Bazilišek

     Ačkoliv někteří si jej představují jako dvounohého ptáka s hadím ocasem a dračími křídly, je bazilišek častěji čtyřnohým kohoutem s hadím ocasem a s korunkou na hlavě. Bývá též popisován jako had se světlou skvrnou tvaru koruny na hlavě. V průběhu věků se obraz baziliška značně měnil. Egypťané ho nazývali sit, Arabové sif. Římané mu dali jméno Basiliscus (mýtoetymologicky z basileus, král, tedy malý král, králátko).

     Bazilišek se rodí z kulatého vejce, zahrabaného v hnoji, případně vysezeného žábou či hadem. Je to tvor nebezpečný - pohledem, či dechem dokáže živý organismus proměnit v kámen. Tuto schopnost mohl, podle některých pramenů, podědit po jediné smrtelné z Gorgon, tedy po Medúze. Obrana proti smrtícímu pohledu je známá - zrcadlo. Pomoci též může kohoutí zakokrhání. V alchymii symbolizuje bazilišek onu fázi Díla, kdy je nádoba plná jedu. V ní je bazilišek vykrmován a napájen až do té, než zcela dospěje. Potom bude usmrcen nebo sám zemře a z jeho popela vzniknou vzácné věci. Připomeňme si ještě, že bazilišek umírá, uzří-li sám sebe.

Skutečný bazilišek je však tropický ještěr z čeledi leguánovitých.